Bolest hlavy

PROČ NÁS BOLÍ HLAVA?

Pravidelné lékařské prohlídky by měly patřit k modernímu zdravotnímu stylu našeho života. Většinou ale tomu tak není, lékaře vyhledáváme až v případě, kdy cítíme, že s naším tělem není něco v pořádku. A právě bolesti hlavy patří dokonce mezi nejčastější důvody návštěvy lékaře. Z procentuálního hlediska trpí bolestí hlavy častěji ženy, a to až o 50% vícekrát než muži.

Bolest je popisována jako smyslový nebo emoční pocit, který nás má varovat při počínajícím poškozením živé tkáně organismu. Síla bolesti hlavy závisí na hustotě nervových vláken, které bolest vedou. Obecně lze bolest hlavy rozdělit do tří skupin, podle typů bolesti.

1) PRIMÁRNÍ BOLESTI HLAVY

Primární bolesti jsou nejběžnějším typem bolesti hlavy a nejsou součástí dalších onemocnění, hlava tedy bolí sama o sobě. Podle toho, jak často se tato bolest vyskytuje, jí lze rozdělit na epizodický nebo chronický typ bolesti. Pokud nás bolí hlava pouze několikrát do měsíce, jedná se o epizodický typ bolesti. V případě, že nás hlava bolí více než polovinu dní v měsíci, lze již bolest označit za chronickou. Primární bolesti hlavy nejsou ohrožující na životě, ale pro člověka jimi postiženého jsou velmi obtěžující a mohou negativně ovlivnit kvalitu života. Mezi primární bolesti hlavy lze zařadit tenzní bolesti či migrény.

Příčiny vzniku primární bolesti hlavy nejsou zcela jasné a mohou souviset s poruchami nebo námahou zádových a krčních svalů, dále mohou být na vině psychické faktory, mezi které patří stres, přepracování a nedostatečný odpočinek.

Tenzní bolest hlavy je jiná než u migrény a neměla by za ní být zaměňována. Nástup této bolesti je pozvolný, pacienti si stěžují na oboustrannou tupou či tlakovou bolest v oblasti spánků nebo záhlaví. Tenzní bolesti se nezhoršují fyzickou aktivitou, nejsou provázány zvracením, může se objevit únava, změny nálad či nechutenství.

Migréna je označována za chronické onemocnění, které je charakteristické opakovanými bolestmi hlavy, obvykle na jedné straně lebky a bolest dosahuje střední až vysoké intenzity. Migréna je považovaná za civilizační onemocnění moderní doby, první záchvaty se objevují většinou už v dětství nebo v době dospívání. Délka bolesti hlavy u migrény může být různá, obvyklá doba trvání je od 3 do 72 hodin a bývá doprovázena zvracením, nesnášenlivostí světla, hluku či pachů. Na vzniku tohoto typu bolesti hlavy se podílí celá řada faktorů, mezi spouštěče patří únava, stres, přepracování, hluk, alkoholické nápoje, hormonální změny, ale také meteorologické změny počasí. Migrény spolu s dalšími druhy onemocnění patří ke vrozeným, tedy genetickým onemocněním. Na rozdíl od tenzních bolestí hlavy je migrenózní onemocnění velmi nepříjemné až obtěžující a má negativní dopad na kvalitu života. Objevují se potíže se soustředěním, omezená pracovní výkonnost, ale i omezení osobní život postiženého.

2) SEKUNDÁRNÍ BOLESTI HLAVY

Na rozdíl od primární bolesti, kdy příčina vzniku není zcela jasná, mají sekundární bolesti hlavy známou vyvolávající příčinu. Sekundární bolesti se projevují jako součást onemocnění buď celého organismu nebo jako onemocnění, které postihuje centrální nervový systém. Příčiny sekundární bolesti jsou velmi různorodé a mívají rozdílnou závažnost bolesti. Mezi příčiny této bolesti patří především úrazy hlavy a krku, cévní onemocnění mozku, cysty nebo nádory na mozku, infekce, bolesti hlavy v důsledku vysokého krevního tlaku, při onemocnění očí nebo zubů nebo po ukončení užívání návykových látek. Obecně platí, že pokud vyléčíme základní onemocnění, bolest hlavy ustoupí až nakonec odezní úplně, a to nejpozději do třech měsíců od vyléčení primární nemoci.

U sekundárních bolestí hlavy se mohou objevit varovné signály, kdy je nezbytně nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc za účelem včasné a správné diagnózy. Pokud vznikne náhlá bolest hlavy při fyzické aktivitě nebo se vyskytne nový typ bolesti přes lékařskou léčbu, či je bolest hlavy nesnesitelná ihned kontaktujte lékaře. Je nutné umět správně rozlišovat rozdíly mezi primárními a sekundárními bolestmi hlavy.

3) KLASTROVÉ BOLESTI HLAVY

Tímto typem bolesti trpí především muži ve středním věku a mnozí z nich jsou kuřáci. Bolest je lokalizována na jedné polovině hlavy, a to především v oblasti oka a bývá velice intenzivní až náhlá. Záchvat bolesti přichází jednou i vícekrát za den, nejčastěji v noci a může být tak nepříjemný, že postižení mají tendenci bít hlavou o zeď. V typických případech trvají záchvaty bolesti 6-12 týdnů a objevují se pouze jednou do roka nebo zcela zmizí na několik dalších let. Léčba probíhá pomocí některých léků na migrénu, inhalací kyslíku nebo se k léčbě používají kortikoidy.

LÉČBA BOLESTI HLAVY

Při léčbě bolestí hlavy záleží na typu a intenzitě bolesti a také na tom, jak často se ataky bolesti vyskytují. Pokud je bolest hlavy akutní, lze jí zmírnit nebo odstranit užitím léků na bolest. V případě častých a opakujících bolestí hlavy je používána dlouhodobá léčba, která snižuje intenzitu a frekvenci bolestí hlavy a tím zlepšuje kvalitu života u pacientů. Dlouhodobé bolesti hlavy se dají léčit dvěma způsoby. Prvním způsobem je léčba farmakologická, tedy pomocí léků, tzv. triptanů, které jsou určené k léčbě středních až silných migrén. Tyto léky dokáží zastavit bolest spolu se záchvatem migrény a jsou předepisovány lékařem. Léčba nefarmakologická je druhým způsobem využívaným při léčbě dlouhodobých bolestí hlavy. Při této léčbě se nepoužívají chemické léky, léčba je dlouhodobá a preventivní a jejím úkolem je snížit četnost bolestí hlavy. Léčbu lze provádět pomocí změny životního stylu, úpravou stravy a snahou zjistit, co bolest hlavy obvykle spouští. Pokud trpíme častou bolestí hlavy je dobré začít nejprve s nefarmakologickou léčbou, až v případě jejího neúspěchu použít léčbu farmakologickou. V případě, že bolesti hlavy nepolevují nebo se bolest zdá nesnesitelná, navštivte svého ošetřujícího lékaře. Akutní lékařská pomoc by měla být vyhledána ihned, pokud se vyskytnou tyto příznaky: neschopnost pohybovat končetinami, zmatenost, porucha zraku, horečka nebo pokud se objeví nová, dříve neznámá bolest u pacientů starších 50 let. Bolesti hlavy mohou být příznakem něčeho závažného, a proto by neměly být podceňovány.

Zdravotní potíže spojené s bolestí hlavy mohou být také známkou toho, že nám v organismu chybí důležité vitamíny a prvky, které jsou nezbytně nutné pro udržení dobré kvality našeho života.

Mezi bojovníky, díky kterým lze bolestem hlavy předcházet jsou i některé bylinky, zejména Kozlík lékařský nebo Třezalka tečkovaná.

Vitamín B6 je pro zdravý organismus nepostradatelný, a přesto téměř třetina dospělých lidí trpí jeho nedostatkem. Napomáhá v prevenci srdečních a nervových onemocnění, reguluje hormonální aktivitu, dopomáhá k lepší náladě, snižuje únavu a má pozitivní vliv na kvalitu kůže. Podle nejnovějších poznatků vitamín B6 omezuje výskyt migrén.

Hořčík a jeho nízká hladina v organismu výrazně přispívá ke vzniku migrenózních onemocnění, dráždí nervy a tím způsobuje bolest hlavy. Pokud je hořčíku v těle dostatečné množství, rozšiřuje krevní cévy a tím redukuje křeče, které způsobují migrénu. Dále pomáhá ke zlepšení činnosti nervové soustavy a snižuje míru únavy.

Kozlík lékařský je jednou z nejčastěji používaných bylinek při nervových chorobách. Napomáhá organismu od stresu, úzkosti, nespavosti či nervozity. A právě tyto symptomy jsou označovány za spouštěče bolesti hlavy.

Třezalku tečkovanou lze označit za přírodní antidepresivum, díky jejím mnohým pozitivním účinkům na lidský organismus. Třezalka uklidňuje nervový systém, ale nevyvolává ospalost jako většina ostatních bylinek se stejným účinkem. Používá se zejména k léčbě nervových a neurologických onemocnění, depresí, nespavosti, při nespavosti nebo při neurózách a nervových slabostech.